|
|
The revolt of 1953 and its interpretation in the tendentious newspapers in the GDR and Czechoslowakia
Kyselová, Petra ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce "Povstání ze 17. března 1953 a jeho interpretace v tendenčním tisku NDR a ČSR" je charakterizovat základní rysy povstání, ke kterému došlo nejprve 17. června 1953 ve východním Berlíně a poté i v celé řadě dalších východoněmeckých měst. V první části se pokusím postihnout zejména příčiny této události, její průběh se zaměřením se na zásadní okamžiky, které ovlivnily následný průběh povstání. A svůj zájem zaměřím i na důsledky, které tato událost měla na další společensko-politický vývoj rozděleného Německa. Ve druhé části práce charakterizuji bezprostřední výklad této události, který vytvářely v NDR a ČSR tendenční tiskoviny. V každé zemi budu tuto interpretaci zkoumat ve stranickém, odborovém a mládežnickém tisku. S přihlédnutím ke kontrolám a cenzurním mechanismům, které v obou zemích dostávaly konkrétní obrysy, se pokusím hledat při zkoumání interpretace této události rozdíly mezi jednotlivými periodiky a poté i mezi zeměmi navzájem. Budu sledovat, jaké charakteristiky této události jednotlivá periodika události přisuzovala a zda se v nich případně mohla objevit nezkreslená fakta a myšlenky. Při porovnání mezi zeměmi se budu zabývat otázkou, zda bylo nutné informace pocházející z východního Německa a které byly určené pro československé čtenáře dále upravovat a...
|
|
|
Operace Neptun - přelom ve vnímání Československé televize jako dobového nástroje komunistické propagandy
Červená, Adéla ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
- version - Adéla Červená This bachelor thesis focuses on the ground-breaking importance of the Operace Neptun in the perception of the media impact of Czechoslovak Television (ČST) by the communist regimes. Until this moment, this Operation is the only known case of the misuse of ČST before year 1968 as a tool of the contemporary propaganda and spreading of disinformation. The Czechoslovak intelligence has taken the advantage of the shooting of the show Zvědavá kamera from 1964 on the topic of the secrets of the Šumava lakes. In advance of the arrival of the publicists, they have placed boxes of allegedly Nazi documents on the bottom of the Černé jezero. The highlight of the Operation was the press conference led by the Interior Minister Lubomír Štrougal in September 1964. Would the lead actor of the Operation, Ladislav Bittman, not have emigrated, the truth would have potentially never been revealed. After the period of the Prague spring, with the rise of the normalization, the abuse of ČST as the transmitter of the current propaganda became a common practice. This work focuses on two shows of the given era - Causa Jan Masaryk and Svědectví od Seiny. The communist regime used these shows to settle the accounts with chosen representatives of the Prague spring and painted their own version of the...
|
|
|
Tradiční média a boj s tzv. fake news na příkladu BBC, ARD a Rádia Svobodná Evropa
Čáslavská, Veronika ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jak se vybraná tradiční média můžou vymezit vůči obrovskému množství dezinformací ve veřejném prostoru. Diplomová práce nejprve analyzuje pojem fake news, přičemž zkoumá rozdílné pojetí tohoto výrazu napříč americkým a anglosaským prostředím. V následujících kapitolách diplomová práce uvádí souvislost mezi důvěrou v média a šířením fake news, nastiňuje psychologické faktory, které šíření fake news ovlivňují a upozorňuje na roli mediální gramotnosti. Následující kapitoly uvádí konkrétní možnosti, jak se tradiční média můžou vůči fake news vymezit, a to například pomocí pomalé žurnalistiky či důkladným ověřováním faktů. Tak se práce dostává ke třem analyzovaným fact-checkingovým oddělením, jež vznikla v rámci zahraničních tradičních médií. Oddělení ARD Faktenfinder, BBC Reality Check a RFE/RL/VOA Polygraph.info, která vznikla mezi lety 2015 až 2017, berou vyvracení fake news a ověřování informací jako samostatný novinářský výstup. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů diplomantka zkoumala, jak tato oddělení fungují, jak definují fake news, jaké mají plány do budoucna či zda aktivně přispívají k rozvoji mediální gramotnosti. Komparativní analýza výpovědí vedoucích těchto oddělení ukázala, že ani jedno z oddělení nemá k dispozici analýzu, která by zkoumala dopad činnosti...
|
|
|
Problematika fake news v současných médiích
Hort, Pavel ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku fake news a s tím související projevy dezinformace v současných, zejména elektronických médiích. Cílem práce je objasnit definici fake news a jejich funkci v kontextu prostředků mediální manipulace a podat komplexní obraz o této problematice. Téma se dotýká také souvisejících pojmů, jakými jsou hoaxy, fámy, městské legendy, konspirační teorie a další. Práce mapuje výskyt fake news zejména v českém prostředí, odhaduje možný dosah falešných zpráv na publikum a popisuje jejich charakteristické znaky. Mezi tyto znaky patří titulky ve formě tzv. clickbaitu, důraz na emoce, manipulace pomocí lexikálních prostředků a invektivu, zavádějící nebo zcela neuvedené zdroje (a s nimi související zdánlivé autority) a konstrukce reality pomocí obrazových materiálů. Dalším záměrem této práce je nastínit problémy, které se fake news dotýkají. Patří sem narušení novinářské etiky, vzrůstající nedůvěra v tradiční média, možné ovlivňování politických preferencí, porušování legislativy či personalizace obsahu. Výzkum je založený na analýze reprezentativního vzorku fake news, jejich komparaci či na orientačním průzkumu veřejného mínění. Práce se závěrem také snaží navrhnout řešení, jak se lze proti fake news bránit a tím zamezit jejich možné manipulaci.
|
|
| |
|
| |
|
|
The revolt of 1953 and its interpretation in the tendentious newspapers in the GDR and Czechoslowakia
Kyselová, Petra ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce "Povstání ze 17. března 1953 a jeho interpretace v tendenčním tisku NDR a ČSR" je charakterizovat základní rysy povstání, ke kterému došlo nejprve 17. června 1953 ve východním Berlíně a poté i v celé řadě dalších východoněmeckých měst. V první části se pokusím postihnout zejména příčiny této události, její průběh se zaměřením se na zásadní okamžiky, které ovlivnily následný průběh povstání. A svůj zájem zaměřím i na důsledky, které tato událost měla na další společensko-politický vývoj rozděleného Německa. Ve druhé části práce charakterizuji bezprostřední výklad této události, který vytvářely v NDR a ČSR tendenční tiskoviny. V každé zemi budu tuto interpretaci zkoumat ve stranickém, odborovém a mládežnickém tisku. S přihlédnutím ke kontrolám a cenzurním mechanismům, které v obou zemích dostávaly konkrétní obrysy, se pokusím hledat při zkoumání interpretace této události rozdíly mezi jednotlivými periodiky a poté i mezi zeměmi navzájem. Budu sledovat, jaké charakteristiky této události jednotlivá periodika události přisuzovala a zda se v nich případně mohla objevit nezkreslená fakta a myšlenky. Při porovnání mezi zeměmi se budu zabývat otázkou, zda bylo nutné informace pocházející z východního Německa a které byly určené pro československé čtenáře dále upravovat a...
|
host ::
RSS.